11.11.2009

Abel Tasman National Park

 

Abel Tasman NP je zase neco uplne jineho nez co jsme zatim videli. Park je tvoreny jak uzasnym morem a zlatymi plazemi, tak vnitrozemim s destnym pralesem, protkanym radou treků (Abel Tasman Coastal Track nebo Inland Track). Ackoliv jsou klasifikovane jako Great Walks, jejich narocnost je spis nizsi.



Rano jsme se z kempu nechali hodit do Kaiteriteri, kde nas
ceka vodni taxi do Tonga Bay. 
 

 

Trasa je naplanovana jako puldenni trek (neco pres 15 km), ktery vicemene kopiruje pobrezi: z Tonga Bay prehupnem pres hory na dalsi plaz Bark Bay, odtud pres dalsi kopecky na plaz Torrent Bay. 

Pokud zbude dost casu, je mozne pokracovat na Anchorage Bay, vodni taxi vas nabere, kde si reknete a v kolik si reknete...





Split Apple Rock - zajimavy prirodni ukaz


Krome treku na sousi je tu mozne absolvovat i podobne useky
na kajaku po mori - na to jsme jako vodni antitalenti nemeli
odvahu, ale byla by to asi bomba...


Tonga Bay - tady nas taxi vyklopilo a zpatky valime pesky...





Schazime po "low tide track" k Bark Bay





Bark Bay - obedvame... romantika jak blazen...


 
na obed nejsme sami





Jeden z lanovych mostu nad koryty rek tekoucich z hor do more.


Zacina nas znepokojovat pocasi - celou cestu bylo
nadherne, ale dusno a uz je to tady... Cerne mraky, fucak... Prusvih je, ze se to blizi strasne rychle ... Sprintujeme do Torrent Bay.


A jsme v cili - Torrent Bay - sice poprcha, ale porad je to jeste OK


 

Miru ovsem napadlo, ze toho jeste nemame dost a ze Anchorage Bay je jen kousek, pokud to strihnem po odlitem mori (z 5 km zkratka na 2 km). Vzhledem k tomu nasemu sprintu jsme na miste na pick-up opravdu o necelou hodku a pul driv, tak teda souhlasim. Je asi lepsi v desti jit nez stat na miste a cekat na nejakou lod. Jenze ono se nam celkem drsne rozprselo a navic odlite more se zacalo rychle nalivat, takze nektere useky jsme museli brodit az nad kolena...  

Na Anchorage Bay uz jsme docela drsne promokli a nemuzeme se dockat lodi - je neuveritelne, jak se z niceho nic dokaze ochladit. Drkotame zubama a klepem se jak osiky. Na otevrene lodi se rozhodne neohrejeme, spis naopak. Navic mame dobrodruzo, pac more se diky bouri rozdivocilo, coz udelalo nemalou radost panu kapitanovi, ktery to pres vlny zacal krosit tak, aby to houpalo a cakalo co nejvic - jekot Nemek v zabkach ho evidentne bavil ... 
 
Do kempu prijizdime v temer rampouchovem stadiu, okamzite valime do sprch, ktere jsou uzasne horke a nevylezem tak pul hodky. Pak jeste horka polivka na zahrati zevnitr a sup do auta a tradaaaa na jih.

Ted uz nas cekaji posledni dny, takze smerujeme na Christchurch (s nekolika malo mezipristanimi).

Stranky venovane nasemu pobytu na Novem Zelandu od 24.10.2009 do 16.11.2009
Posledni aktualizace:
21. brezna 2010
 

=> Do you also want a homepage for free? Then click here! <=